Mladí pětibojaři přivezli z Litvy cenné kovy

Mladí pětibojaři přivezli z Litvy cenné kovy

Na konci července se litevské město Kaunas stalo dějištěm mistrovství Evropy v moderním pětiboji kategorie do 15 let. Mezi desítkami mladých sportovců z celé Evropy se neztratila ani trojice reprezentantů z hořovického oddílu TJ Spartak – Samuel Holiček, Lukáš a Adam Novotní. A nejen to! Samuel vybojoval v soutěži jednotlivců bronzovou medaili, společně pak tito tři mladí pětibojaři vystoupali v závodě družstev na stříbrný stupínek. Další cenný kov – bronz – ještě přidali Sam a Lukáš ve štafetovém závodě. Pro sourozence to byla první zkušenost s mezinárodní akcí v této disciplíně a  všichni tři si domů kromě medailí přivezli i spoustu zážitků, zkušeností a motivace do dalších tréninků.        Jak se závodilo v rychlejším formátu, co je na trati překvapilo a jak hodnotí svoji účast? Na to jsme se jich zeptali v následujícím rozhovoru.

Lukáši, Adame - bylo to vaše první mistrovství Evropy v moderním pětiboji. Jaké byly vaše první dojmy?

L: Největší dojem na nás udělal asi samotný sportovní areál a celé zázemí, včetně ubytování a stravování. Vše bylo na jednom místě, s maximálním desetiminutovým dojezdem. A samozřejmě atmosféra jednotlivých závodů. Bylo to velkolepé a atraktivní. I pro diváky na tribuně, kteří měli přehled o tom, co se na závodišti děje.

A: Byli jsme rádi, že jsme prošli kvalifikací, během které jsme si udělali představu, jak uchopit další závody. Otestovali jsme stanoviště, vyzkoušeli si přesuny na disciplíny a mohli se logisticky připravovat na nový formát závodu, který je opravdu rychlý a pro nás zcela nový.

V čem byl zrychlený formát závodu jiný a na co jste se museli nejvíce adaptovat?

S: Tak například před startem je generalwarm- up, kdy se všichni závodníci rozcvičují a připravují tělo na zatížení. Během 60 minut se musíme rozplavat, rozběhat, projít si OCR a nástřel. Po skončení generalu a zahájení první disciplíny už závod pokračuje bez další dlouhé pauzy. Mně spíš vyhovuje, když si před startem běhu můžu udělat abecedu a rozklusat. To tady nešlo.

L: Nejvíc jsme se museli připravit na přechody mezi disciplínami, protože závod hodně připomíná triatlonová depa. Večer před hlavním závodem jsme to hodně s trenérem řešili (pozn. MUDr. Stanislav Holiček, vedoucí hořovické výpravy). A i když jsme si vše museli dopředu nachystat, stejně to nebylo ideální. Budeme muset víc potrénovatpřevlékáníse či oblékání karbonových plavek, které samotné trvái deset minut a my měli skoro 10 minut jenom na to, abychom po OCR přeběhli na bazén, oblékli se a skočili do vody. Takže když hlásili, abychom šli na bloky, my neměli ještě natažené plavky. Příjemným zjištěním byla pro nás střelba na 5 m, v poháru totiž střílíme na vzdálenost 10 metrů. Kromě této logistiky jsme řešili i jak během závodu doplňovat energii, kdy si vzít gel a iontový nápoj atd.

Samíku, pro tebe to byla druhá účast na mistrovství Evropy. V čem byla ta letošní jiná?

V loňském roce jsem se umístil na šestém místě, a tak jsem do Litvy odjížděl s větším očekáváním. Celou svou přípravu jsem zaměřil na to, abych si mohl přivézt medaili, což se nakonec povedlo. Skvělé na tom bylo, že jsme tu byli z oddílu hned tři. S Lukášem a Adamem se známe už od narození, vyrůstali spolu v jedné vesnici a teď chodíme i do stejné školní budovy. To se málokomu poštěstí. Fandili jsme si, navzájem podporovali a společně si užívali atmosféru i jako diváci.

Která disciplína vám v Litvě sedla nejlépe a proč?

A: Mně se nejlépe povedlo OCR. Ve dvojici jsem díky výsledkům z kvalifikace byl ve dvojici s bráchou. Ani nevím, jak jsem ho dokázal o 45 setin porazit. Protože před kvalifikací jsem z překážek pořád padal a nevěřil, že bych OCR mohl vůbec dokončit. Nakonec jsme měl čtvrtý nejlepší čas.

L: Já jsem také spokojen s OCR. Jsem rád, že mě brácha také někdy porazil 😊Zprvu jsem se dost potýkal s monkey bary. Byly z jiného materiálu a dost klouzaly. Museli jsme si hodně na ně zvykat.

S: Já sázel dost na běh a jsem rád, že mě nezklamal. Dost jsem na něj trénoval nejen s taťkou, ale připravoval mě na něj i Tomáš Ekl či Jirka a Karel Vavřičkovi,  za což moc děkuji.

A naopak – byla nějaká disciplína, která vás potrápila?

A: Na rozdíl od Samíka, mě potrápil běh. Terén byl dost mokrý, klouzalo to, louže kam se podíváš. Navíc jsem si včas nezajistil tretry, což se na výsledku běhu dost podepsalo.

L: Jsem na tom stejně. Běžel jsem v tréninkových botách. Dostala mě ta malá připravenost při přesunech.

S: Já nejsem spokojený s OCR, dost mi klouzaly ruce. Také se u mě dostavil stres a nervozita při střelbě, takže jsem musel v běhu víc zabrat.

Co vás během závodů nejvíce překvapilo u zahraniční konkurence? Lze se něčím inspirovat?

S: Já jsem zvyklý jít všechno naplno, včetně plavání. Někteří vzhledem k poměrově menšímu bodování v plavání se v bazéně šetřili a na kombi přišli čerstvější než já. Turci také např. nabíhali docela rychle na střelnici, což my spíš zpomalujeme a vydýcháváme. Kupodivu jim to i tak střílelo.

L: Já jsem v kvalifikaci zkoušel nabíhat na střelnici naplno a vůbec mi to nevyhovovalo.

A: Musíme sehnat mýdlo, které vysušuje ruce, abychom měli jistotu v chytech na OCR a zjistit, jak se připravují Turci, ti byli fantastičtí, ve všem. 😊

Jak se vám závodilo jako tým – pomáhali jste si navzájem? Byli jste před startem nervózní?

A: Nervozita určitě byla, ale jelikož se o mé účasti  rozhodlo téměř na poslední chvíli, tak jsem si závod chtěl spíš užít. Nekladl jsem si velké cíle. Ale kvůli klukům jsem chtěl dál do závodu vše. Jelikož se všichni tři dobře známe, i čas před závodem jsme trávili společně, třeba hranímStumbleguys. Mentálně jsme se tak odreagovali a méně stresovali.

L: Nervózní jsem byl, ale asi srovnatelně jako při závodě v českém poháru. Soustředil jsem se na sebe a chtěl jsem podat co nejlepší výkon, stejně jako kluci. Chtěli jsme uspět i v týmové soutěži, podporovali jsme se vzájemně. Velkou oporou byl Stano, který se o nás po celou dobu hezky staral.

S: Na OCR jsem byl trochu nervózní, ale jak ten závod byl rychlý, tak na nějakou nervozitu nebyl ani čas. Vloni jsem byl víc v pohodě, letos jsem chtěl od účasti víc. Jelikož jsme závodili současně, povzbuzovat se navzájem nešlo. Vnitřně jsme si však přáli, aby se nám to co nejlépe povedlo všem.

Jaký okamžik z celého ME si budete pamatovat nejvíc?

S: Já asi na svou první nepovedou střelbu, kterou jsem pak musel hodně dobíhat a nakonec se to povedlo tak dobře, že z toho byla bronzová medaile v individuálním závodě. A také to, že jsem na stupně vítězů mohl vystoupit hned třikrát. Úžasná byla celá atmosféra.

L: Já si budu pamatovat asi to, že mě brácha porazil na OCR. A samozřejmě bronzovou medaili ze štafetového závodu a stříbro z týmů.

A: Když jsme s bráchou spolu stáli na startu OCR, diváci křičeli Czech twins. Vítězství nad ním je vždycky fajn. Soupeříme mezi sebou a navzájem se pořád hecujeme. Odměnou byla krásná stříbrná medaile.

Co pro vás medaile znamenají a jak vás motivují do další přípravy?

S: Medaile jsou pro mě odměnou za vše, co jsem do přípravy dal. Jelikož máme už po mistrovství ČR a mám běžecky dobře natrénováno, chtěl bych se účastnit atletického MČR v běhu na 1500 m a na podzim si pak zkusit závod v U 17, který je už se šermem.

A: S medailí jsem vůbec nepočítal a jsem vděčný, že mi kluci k ní pomohli. Teď bych se chtěl více zaměřit na šerm. Na tom musíme všichni zapracovat.

L: Z medaile mám velkou radost, neboť konkurence byla velká. Zisk medailí mě nakopl do dalších tréninků, což cítím i tady na soustředění (pozn. oddílové soustředění na Eustachu, kde se rozhovor připravoval). Stejně jako kluci, budu si chtít v závodě zkusit šerm. S bráchou nás čeká devítka a příprava na přijímací zkoušky.  Budeme si muset také najít nějaký ten čas na otevření učebnic a zabrat po studijní stránce.

Kluci, oddíl moderního pětiboje TJ Spartak Hořovice vám všem  třemděkuje nejen za rozhovor, ale hlavně za skvělou reprezentaci oddílu i českých barev na mezinárodní scéně. Přejeme vám, aby vaše sportovní cesta dál vedla k novým výzvám, radosti z pohybu a dalším cenným úspěchům. Ať vaše odhodlání, píle, dřina a týmový duch jsou inspirací pro ostatní sportovce.

Za oddíl moderního pětiboje

Ivana Chocholová